Jejich globální infrastruktura je osvědčená a důvěryhodná, zároveň to ale znamená, že evropský platební prostor je do značné míry závislý na pravidlech a poplatcích nastavených těmito dvěma firmami.

Evropská unie si tuto závislost začala silněji uvědomovat zejména v posledních letech. Geopolitické otřesy, jako byly obchodní spory s USA, sankce vůči Íránu či Rusku nebo pandemie a válka na Ukrajině, ukázaly, jak křehká může být závislost na zahraničních poskytovatelích klíčové infrastruktury. S tím roste snaha o strategickou autonomii i v oblasti plateb.

Novým impulsem pro evropské přemýšlení byl i návrat Donalda Trumpa do Bílého domu a jeho celní a tvrdá ochranářská politika. Znovu se tak ukazuje, že USA mohou jednostranně a velmi rychle uplatnit ekonomický tlak i na své tradiční spojence.

Jednotná peněženka i QR kódy

Jedním z hlavních projektů, které mají přinést změnu, je European Payments Initiative. Sdružení evropských bank si klade za cíl vytvořit jednotnou platební peněženku a infrastrukturu napříč EU, nezávislou na společnostech Visa a Mastercard.

Projekt si prošel komplikacemi, některé banky ho opustily, ale v posledních měsících nabírá nový dech. Peněženka Wero, která má být výsledkem této iniciativy, bude založena na okamžitých převodech z účtu na účet a měla by konkurovat karetním platbám v běžném obchodním styku i online.

Dluhopisový boomDluhopisový boom

Úvěry začínají být nuda. České firmy o svém financování už více přemýšlejí, říká Václav Plášil z J&T Banky

Nová regulace přikazuje bankám nabízet okamžité platby za stejných podmínek jako běžné převody. Zároveň pokračují přípravy digitálního eura, které by mohlo přinést veřejnou a důvěryhodnou alternativu ke komerčním platebním sítím.

Vedle bank a institucí se do vývoje nových řešení zapojují i fintechové společnosti. Ty často využívají otevřeného bankovnictví k obcházení tradičních karetních schémat.

Současné globální otřesy, včetně návratu konfrontační politiky USA, mohou fungovat jako katalyzátor dlouho potřebných změn.

Například nabízejí platby přímo z účtu na účet s využitím QR kódů nebo mobilních aplikací. Tyto inovace mohou být levnější a efektivnější než tradiční karetní infrastruktura.

Zkušenosti ze světa ukazují, že alternativní platební systémy mohou uspět, jak se tomu děje například v Indii, Číně či Brazílii. Evropě však chybí silný centralizovaný tlak státu, a proto spoléhá na kombinaci technologických inovací, regulačních stimulů a trhu.

Platební budoucnost Evropské unie

Přestože Trumpova cla a platební schémata představují na první pohled rozdílné oblasti, z pohledu Evropy je naprosto zásadní, že infrastruktura, na níž stojí každodenní platby milionů občanů, nezůstane pod jurisdikcí země, která neváhá využívat ekonomiku jako nástroj zahraniční politiky.

I když je přímé odpojení Visa a Mastercard od evropského trhu v dohledné budoucnosti krajně nepravděpodobné, Evropa si nemůže dovolit přehlížet riziko, že v krizové situaci může být tato infrastruktura omezena či přímo zablokována.

ByznysByznys

Aleš Michl je nejlepším guvernérem centrální banky v Evropě, ocenil ho odborný magazín

Z technologického hlediska se Evropa posouvá směrem k řešením, která staví na okamžitých převodech, otevřeném bankovnictví a využití mobilních aplikací.

Pokud se těmto nástrojům podaří nabídnout uživatelský komfort srovnatelný s dnešními karetními platbami a zároveň obchodníkům výrazně snížit náklady, má Evropa šanci vybudovat konkurenceschopnou domácí alternativu.

A právě současné globální otřesy, včetně návratu konfrontační politiky USA, mohou fungovat jako katalyzátor dlouho potřebných změn.

Autor je CEO platební společnosti EasyChange

Máte co říci? Pošlete nám svůj komentář na komentare@hrotmedia.cz