Probíhající výstavba továrny TSMC Fab 21 v Arizoně. Výroba klíčových technologií se přesouvá mimo Tchaj-wan
Shutterstock.com
Špičkové technologie
V arizonské poušti roste klíč k americké dominanci. Podaří se USA ovládnout čipový průmysl?
Kousek za Phoenixem vyrůstá mimořádný komplex budov, který ovlivní budoucnost globální ekonomiky i světa. Vzniká tam továrna na nejmodernější čipy na planetě. Jde o výjimečný krok, který má Spojeným státům pomoci udržet si technologický náskok před Čínou a zbytkem světa.
ptk
Poprvé v historii se tato náročná výroba přesouvá na půdu Spojených států. Tchajwanská společnost, která za projektem stojí, zároveň slibuje další miliardové investice, aby předešla hrozbě cel na dovážené čipy.
Jeden z nejstrategičtějších výrobních závodů na planetě Zemi staví firma TSMC (Taiwan Semiconductor Manufacturing Company). Právě ona produkuje 90 procent všech nejvyspělejších polovodičů na trhu. Ať už jde o pokročilé čipy v iPhonech nebo v počítačích, všechny se dosud vyráběly výlučně na Tchaj-wanu.
Není divu, že arizonská továrna „Fab 21“ je kvůli hrozbě úniku návrhů přísně střežená. Dovnitř se nesmí vnášet třeba jen bílý list papíru, natož osobní elektronické zařízení.
Přestože si firma na utajení hodně zakládá (Apple a Nvidia jí svěřují návrhy svých budoucích produktů), BBC se po měsících vyjednávání podařilo do přísně střežené továrny nahlédnout.
Americký prezident Donald Trump si důležitost odvětví uvědomuje, stačí si poslechnout jeho výroky: „Postupně jsme přišli o čipový byznys, dnes je téměř celý na Tchaj-wanu. Ukradli nám ho.“
Nedávné rozhodnutí TSMC rozšířit investice v USA o dalších 100 miliard dolarů Trump přičítá svým hrozbám, že zavede cla na polovodiče. Krok vnímá jako úspěch v rámci tažení za přesun výroby světových firem do Spojených států.
TSMC vznikla v roce 1987 z iniciativy tchajwanské vlády, cílem bylo stát se předním výrobcem čipů, které navrhují externí firmy. Hnacím motorem technologického pokroku se stala miniaturizace – dnes se rozměry čipových součástek měří v nanometrech. Díky tomu se mobily proměnily v chytré telefony a trend nyní určuje tempo rozvoje umělé inteligence.
Postupně jsme přišli o čipový byznys, dnes je téměř celý na Tchaj-wanu. Ukradli nám ho.
K výrobě je třeba extrémní ultrafialové (EUV) světlo, které celý proces činí mimořádně složitým a nákladným. Svět je tak sice ohledně čipů závislý na TSMC, samotná společnost ale musí zase spoléhat na superspecializované stroje, které výlučně dodává nizozemská společnost ASML. Neobejde se bez ní ani továrna v Arizoně.
Tchaj-wan nemá přístup k surovinám, ale má know-how, díky němuž si drží náskok před zbytkem světa. Není divu, že někteří členové tamní vlády s uvolněním špičkových technologií mimo ostrov váhali.
Trump tvrdí, že právě jeho zásluhou k přesunu na americkou půdu dochází. Zástupci TSMC jsou k těmto tvrzením zdrženliví.
Značná část projektu vznikla a získala financování díky zákonu s názvem CHIPS během prezidentského období Joea Bidena. Byl to významný krok, ale k americké emancipaci v produkci polovodičů stačit nebude.
Výrobu čipů zatím nikdo nedokáže obsáhnout sám, je totiž postavená na globální spolupráci, říká prezidentka TSMC Arizona Rose Castanaresová: „Momentálně neexistuje žádná země, která by zvládla vše – od chemikálií přes výrobu waferů (křemíkových destiček pro integrované obvody – pozn. red.) až po balení.
Dodavatelský řetězec se táhne přes celou planetu. Wafery se vyrábějí v Japonsku, stroje dodávají Nizozemci, zrcadla nutná k výrobě čipů zase Němci. A teď by na ně mohla dopadnout dovozní cla.
Možná proto šéf TSMC dlouho neváhal a během akce v Bílém domě potvrdil rozšíření výroby na americké půdě. Po boku jeho odpovědi naslouchal Donald Trump.
A nebyl sám, kdo na ujištění čekal. V posledních týdnech se technologická elita USA – od ředitele Applu Tima Cooka po Jensena Huanga, který vede firmu Nvidia – předhání v tom, kdo první oznámí, že právě jejich produkty budou obsahovat čipy z Arizony.
Čipový průmysl je sice citlivý na ekonomické výkyvy, díky velkým maržím by ale mohl dopad cel zmírnit. Přesun výroby má řadu podprahových geopolitických rovin. Továrna je středobodem americké strategie, jak získat převahu ve vývoji technologií a umělé inteligence nad Čínou.
Momentálně neexistuje žádná země, která by zvládla vše – od chemikálií přes výrobu waferů až po balení.
Ačkoli jsou jinak političtí nepřátelé, prezidenti Biden i Trump vynaložili veškeré úsilí, aby největšímu rivalovi USA namydlili v této oblasti schody. Spojené státy omezují přístup Číny k nejvyspělejším technologiím. Země zamezila exportu strojů ASML do Číny a zavedla legislativu zakazující použití AI čipů Huawei v americkém softwaru a technologiích kdekoli na světě.
Činí se i prezident Tchaj-wanu Lai, který vyzval demokratické státy, jako je Japonsko a USA, aby vytvořily dodavatelské řetězce, které nebudou „rudé“ a poslouží jako protiváha Číně.
Ne každý ale věří, že tato strategie zafunguje. Čínští inženýři prý dokážou omezení obcházet a už vyvíjejí konkurenceschopné domácí technologie. Bill Gates dokonce prohlásil, že omezení jen „přiměla Čínu pustit se do čipového vývoje naplno“.
AI jako strategická zbraň. USA omezí vývoz čipů, dotkne se to i Česka
Prezident Trump si představuje, že se továrna v Arizoně stane základním kamenem Ameriky zlatého věku, který avizoval při své lednové inaugurační řeči. Úspěch TSMC ale není příběhem solitéra, nýbrž spoluhráče, který se dostal na vrchol díky otevřenému a propojenému světu.
Stejně tak zůstává faktem, že klíčové technologie výroby čipů se přesouvají z ostrova u čínských břehů do arizonské pouště.
