Zajišťujeme služby, které si trh neumí zajistit sám, zdůrazňuje Miroslav Štěpán
Česká pošta / Peteri / Shutterstock.com, koláž Hrot24
Budoucnost doručování
Rozhovor
Roboty místo pošťáků nečekejte. Boxy na vyzvednutí dopisů 24/7 ale ano, slibuje šéf České pošty Štěpán
Pošty budou otevřené kratší dobu, zásilky ale budou prostřednictvím boxů k vyzvednutí 24 hodin denně a sedm dní v týdnu. Takový je plán generálního ředitele České pošty Miroslava Štěpána, který se snaží ztrátový podnik, jehož hlavní byznys podle něj „na tisíc procent jednou skončí“, ekonomicky stabilizovat.
redaktor
Česká pošta aktuálně přebírá i část agendy Úřadu práce nebo zkouší spolupracovat se zdravotními pojišťovnami, což pro ni všechno znamená nové příjmy. „Od tvrdého byznysu se odkláníme k veřejné a podpůrné funkci,“ říká v rozhovoru pro Hrot24 Miroslav Štěpán.
„Hrajeme sociálnější roli, pro stát, obce i občany zajišťujeme ty služby, které si trh neumí zajistit sám. Česká republika spěje do digitálního světa, ale stále tu máme skupinu občanů, která potřebuje svůj život spojit s tradičním offlinem,“ vysvětluje šéf České pošty. „A to je právě naše role, vykrýt tato bílá místa a umožnit kontakt mezi státem a občany.“ Dostáváme se ale rovněž k prodeji Balíkovny nebo nástupu umělé inteligence mezi pošťáky.
Aktuálně jednáte s Úřadem práce o převzetí části jeho agendy v Ústeckém kraji, a to v místech, kde uzavře své pobočky. Je to cesta pro Českou poštu do budoucnosti?
Je to přesně to, co by mělo do budoucna fungovat. Pokud některá státní instituce shledá svoji pobočkovou síť nebo svoji agendu jako vhodnou pro sdílení prostřednictvím dalšího kanálu, což by mohla být Česká pošta, můžeme o tom jednat.
Proč by lidé měli jezdit do okresních měst a ztrácet čas a utrácet za jízdenky? Právě takovouto agendu můžeme přeneseně vyřizovat na České poště, pak už jde jen o přenos dat směrem třeba k Úřadu práce nebo jiné státní instituci. Přijde mi to jako výborné řešení. Občané dostanou alternativy k vyřízení určité agendy.
Které státní instituce by mohly kromě Úřadů práce takto využívat síť České pošty?
Všechny ty, u nichž existují formuláře a žádosti, které musíte vyplňovat a doručit je na konkrétní úřad. Můžeme si představit, že všechny věci, které dnes chodí lidé vyřizovat na obecní úřady, by šlo vyřídit na poště.
Jde o takzvané asistované podání a náš zřizovatel, ministerstvo vnitra, má vytipovaných několik agend, které by mohli lidé řešit na našich pobočkách. Záleží už na konkrétních jednáních, jestli se to oběma stranám takto vzájemně vyplatí.
Vedle státní správy ale aktuálně testujeme i podání zdravotním pojišťovnám. Pilotní projekt jsme rozjeli u Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra.
Do budoucna budou pro Českou poštu zajímavé synergie se samosprávou. Na vesnicích či menších městech sídlí často v jedné budově jak obecní úřad, tak pošta. Obě tyto instance si drží své pokladny a spravují hotovost.
Nevidím jediný důvod, proč by třeba místní poplatky také nemohla vybírat Česká pošta a následně je obecnímu úřadu odvádět. Pro obecní úřady by to znamenalo snížení nákladů. Neříkám tím, že chci brát samosprávě určitou agendu, chci jen snížit náklady.
Jsou právě tyto úvahy zásadní pro snižování ztráty České pošty, která činila za loňský rok zhruba 1,25 miliardy korun?
Musíme nad tím uvažovat neustále. Věnujeme se byznysu, který jednou na tisíc procent skončí, listovním zásilkám, peněžním poukázkám a podobně.
Navíc jsme orámováni legislativním zadáním provozovat 2900 poboček a mít 4000 lidí v terénu. Pořád musíme řešit, jak naše financování zajistíme.
Nové příjmy jsou jednou ze složek zajištění ekonomické stability, ale co si budeme nalhávat, v roce 2028 nebo 2029 pravděpodobně získáme na tržbách z listovních zásilek asi o dvě miliardy korun méně, než je tomu v současnosti. To je extrémně velká suma.
Byznys za dvě miliardy korun v České republice neleží, pokud by ležel, tak už po něm někdo sáhne. Část z této sumy můžeme kompenzovat novými službami a novými příjmy, ale podstatně větší část peněz musíme ušetřit na nákladech. Intenzivně se zabýváme digitalizací některých procesů i pobočkové sítě.
Pobočky by nemusely být otevřené celý den, ale jen po nějakou dobu a po zbytek času by byly dostupné v online režimu. Mělo by to své výhody i nevýhody, ale tímto způsobem bychom byli schopni obsloužit všechny typy klientů. Ty, kteří potřebují osobní kontakt i ty, kteří o osobní kontakt nemají zájem, a naopak chtějí mít možnost si zásilky vyzvednout, kdy budou chtít.
Předpokládám ale, že by muselo dojít ke změně zákona, například ohledně identifikace u doporučených dopisů…
Připravujeme seznam požadavků na legislativní úpravu tak, aby existovala alternativní možnost vyzvednutí i takovýchto zásilek, a to prostřednictvím digitální identifikace a určitého kódu. To je cesta, jak snížit náklady na pobočkovou síť a udržet poštovní službu stabilizovanou. Možná by to naopak a paradoxně naši pobočkovou síť rozšířilo.
Týkalo by se to jen regionů, nebo i Prahy a velkých měst?
Začneme u menších a středních poboček, na kterých budeme tyto věci testovat. A uvidíme, jak tento pilotní projekt dopadne.
Využívá Česká pošta už v současnosti možnosti umělé inteligence?
Nejsme v tom dravci, ale umělou inteligenci zkoušíme a postupně nasazujeme. Jde zejména o zpracování a analýzu velkého množství dat. Je jasné, že k datům, jimiž Česká pošta disponuje, potřebujeme automatizovaný systém a ne lidi, kteří umějí dobře pracovat s excelem. Umělou inteligenci ale používáme také na call centrech a v asistenčních službách při dohledávání zásilek a podobně.
Může vést vývoj technologií ke snižování zaměstnanců České pošty?
Česká pošta je společnost založená na lidském kapitálu. Za lidskou prací jde i zhruba 70 procent našich nákladů. Všude tedy hledáme možnosti automatizace. Na poště ale probíhá přirozená fluktuace. Žádné velké propouštění aktuálně neplánujeme. A do budoucna budeme v tomto využívat právě té přirozené fluktuace.
Bavíme-li se o automatizaci, může přinést i to, že už se nebudou stávat věci, za které je Česká pošta kritizována? Třeba že někdo čeká celý den doma na zásilku, ale pak najde ve schránce lístek, že ho pošťák nezastihl a že si má dojít na poštu?
Trvám na tom, že současné procesy a objem personálních kapacit jsou aktuálně nastavené správně. A kdyby se v celém tom procesu správně vykonávala veškerá agenda, k chybám docházet nebude.
Pokud ale pracujete s lidmi, je jisté, že se vyskytnou situace, kdy člověk selže. Tak jako dělá student chyby ve škole, tak jako uděláte přestupek při řízení auta. Kdybychom místo lidí nasadili roboty nebo automaty, k chybám by nedocházelo.
To ale asi neplánujete? Že by lidské pošťáky nahradili roboti?
K tomu nespějeme. Chci tím jen vysvětlit, že se takto projevuje přirozená chybovost lidského chování.
Velkým tématem je aktuálně prodej Balíkovny. V jaké jste fázi?
Prodej Balíkovny – nebo možná lépe řečeno vstup strategického investora do Balíkovny – běží podle plánu. Provedli jsme reorganizaci a vyčlenili jsme všechny balíkovenské procesy do odštěpného závodu. Nastavili jsme také smluvní vztahy mezi Balíkovnou a Českou poštou, jako by to byly dvě zcela samostatné firmy, a tyto služby jsme nacenili.
Chystáme se na jednání s potenciálními strategickými investory, které aktuálně vytipovává jedna konzultační společnost. K 16. červnu bychom měli dostat reakce trhu, seznam možných strategických investorů a informace, o co by měli zájem.
Tedy jestli o tržní podíl, o celou Balíkovnu včetně jejích nemovitostí nebo i o její zaměstnance. A na základě těchto informací se budeme dále rozhodovat, kterou cestou půjdeme.
Co čekáte vy? Že bude hlavní zájem o tržní podíl Balíkovny, který se odhaduje na 30 procent?
Ten je z mého pohledu nejzajímavější. Podobně je to ale portfolio zasmluvněných zákazníků, stejně jako síť výdejních míst, kterých je přes deset tisíc. Na poštách, v Sazce, AlzaBoxech a také třeba v mnoha drobnějších obchodech.
Ovlivní další vývoj u Balíkovny to, že nás na podzim čekají sněmovní volby?
Jsem zodpovědný za hospodaření České pošty, a tak se na to takhle nemůžu dívat. Poštovní licenci máme do roku 2029 a s ní jsou spojeny závazky, které musíme naplnit. A když sleduji náš ekonomický výhled, který už jsem naznačil, musím postupovat seriózně a zakladateli, ministerstvu vnitra – a je jedno, kdo ho povede –, předložit řešení, jak z toho ven.
Říkal jste, že listovní zásilky jednou na 1000 procent skončí. Co to znamená pro Českou poštu? Bude z dlouhodobého pohledu dál existovat?
Aktuální poštovní licence končí rokem 2029. Do té doby je to jasně dané podmínkami této licence a legislativním rámcem. Nová vláda by ale měla hned na začátku svého funkčního období začít řešit budoucnost poskytování zbylých poštovních služeb dál od roku 2030. K tomu bude potřeba série legislativních úprav a ty trvají dlouho. Našemu zakladateli předložíme návrh, jak je možné se v různých alternativách dívat do budoucnosti. Nikdo jiný to za nás nevymyslí.
Po volbách tedy navrhnete novému ministrovi vnitra, jak by mohla Česká pošta fungovat od roku 2030?
Po volbách nebo před volbami. Jakmile bude materiál hotový, předložíme jej zakladateli. Jedná se o kontinuální proces, volby v tom nehrají roli. Bavíme se o tom, jak bude fungovat nejen Česká pošta, ale svět povinných poštovních služeb obecně. Provozovat je může kdokoliv, ale nikomu se do toho nechce.
A vy osobně, jak vidíte budoucnost poštovních služeb od roku 2030?
Záleží na tom, jak moc se zdigitalizuje společnost. Pokud budou mít v tu dobu všichni občané datovou schránku, listovní trh to zdevastuje. Bez odpovědi právě na tuto otázku o tom nemá smysl ani uvažovat. Každopádně ale bude třeba najít symbiózu mezi samosprávou a Českou poštou, zvláště pokud se budeme odklánět od poštovních služeb k těm veřejným a sociálnějším.
Miroslav Štěpán (51)
Generální ředitel České pošty
Státní podnik řídí od března 2023, kdy jako tehdejší pověřený zástupce generálního ředitele nahradil Romana Knapa
Následně vyhrál výběrové řízení na generálního ředitele České pošty
V podniku pracuje dlouhodobě, vystřídal v něm různé manažerské funkce
