Podle šéfa Hospodářské komory Zdeňka Zajíčka v posledních letech na straně zaměstnavatelů vznikal dojem, že pouze vzrůstá ochrana zaměstnanců
Foto: CEVRO Univerzita
Flexinovela
Výpověď bez důvodu? Téma, o kterém bychom měli dál mluvit, vyzval šéf Hospodářské komory
Změny v pracovním právu a jejich praktické dopady. To byla hlavní témata konference „Zaměstnávání v roce 2025“, kterou v uplynulém týdnu uspořádala CEVRO Univerzita. Odborné setkání proběhlo krátce před účinností takzvané flexinovely zákoníku práce, která přináší největší úpravy v oblasti vzniku a zániku pracovního poměru za poslední roky.
redaktor
Do diskuse se zapojili zástupci ministerstva práce, právníci, akademici i odborníci z praxe. Shoda panovala na tom, že novela je kompromisem mezi různými zájmy, ale neřeší všechno. Otevřeně se mluvilo i o tématech, která v ní zatím chybí – včetně možnosti výpovědi bez udání důvodu.
„To, že se nenajde politická podpora, ještě neznamená, že bychom o tom neměli diskutovat,“ řekl prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček (ODS) s tím, že právě vyváženost práv a povinností je klíčová. Podle něj v posledních letech přibývala hlavně ochrana zaměstnanců a teď je potřeba znovu hledat rovnováhu.
O návrhu zavést výpověď bez důvodu v minulosti vládní koalice diskutovala, ale narazila na odpor odborů a části politické scény.
Právník a hlavní organizátor konference prof. Petr Hůrka k tomu již dříve v rozhovoru pro Hrot24 uvedl, že podobná úprava by nebyla v rozporu s českým právem, pokud by splňovala určité podmínky.
Zdá se, že to je nastavené dobře a že by to mohlo fungovat, řekl k přijaté flexinovele prof. Hůrka.
CEVRO Univerzita
„Musela by být vyvážená, například tak, že by se nevztahovala na zaměstnance v ochranných dobách a že by obsahovala přiměřenou kompenzaci. Nešlo by o výpověď bez následků, spíš o jiný mechanismus ukončení pracovního poměru,“ upřesnil profesor.
Konference se věnovala i dalším změnám, které novela přináší – například zkrácení výpovědní doby, úpravě odstupného, možnosti výplaty mezd v cizí měně nebo zapojení čtrnáctiletých brigádníků.
Vrchní ředitelka legislativní sekce MPSV Dana Roučková popsala, že novela vznikla z více než stovky podnětů z praxe, z nichž se do finální verze dostala zhruba čtvrtina.
Podle Pavla Vetešníka z CEVRO Univerzity ale část změn začne platit až od ledna 2026 a další novela je pravděpodobná už v příštích dvou letech.
Sešlo se obrovské množství podnětů, mohou se hodit pro případnou flexinovelu č. 2, uvedla vrchní ředitelka legislativní sekce Ministerstva práce a sociálních věcí Dana Roučková.
CEVRO Univerzita
Petr Hůrka upozornil, že příštím krokem bude transpozice dvou evropských směrnic – o ochraně mzdy a o pracovních podmínkách u platforem typu Uber nebo Wolt: „To bude administrativně náročné a u zaměstnanců řízených algoritmem navíc chybí lidský prvek. Tohle pracovní právo zatím řešit neumí.“
Závěr konference patřil výzvě k další diskusi. „Každý subjekt má svá specifika, která je třeba zohlednit. Ale je potřeba hledat úpravu, která bude vyhovovat většině,“ shrnul Hůrka. A dodal, že podobné odborné akce mají smysl právě v tom, že dávají prostor různým pohledům.
Flexinovelu zákoníku práce podepsal prezident Pavel na konci dubna. Od června 2025 přináší řadu změn: výpovědní lhůta začne běžet již doručením výpovědi a zkušební doba se prodlouží na čtyři, resp. osm měsíců u vedoucích zaměstnanců. Nově budou moci na brigády nastoupit i čtrnáctiletí se souhlasem rodičů.
Zaměstnancům na rodičovské bude muset zaměstnavatel držet jejich místo až do dvou let věku dítěte. Zaměstnanci si budou moci po dohodě se zaměstnavatelem sami plánovat směny, i na pracovišti. Vstupní lékařské prohlídky nebudou povinné u nerizikových profesí a výdělek bude možné vyplácet i v cizí měně, pokud pro ni ČNB vyhlašuje kurz.
Od ledna 2026 se změní pravidla pro podporu v nezaměstnanosti: zvyšuje se její počáteční výše, zpřísňuje se nároková podmínka a mění se délka a struktura jejího čerpání.
