Cena 70 eur za tunu emisí zdraží uhlí o 75 procent a plyn na vytápění o 23 procent. Sociální dopady jsou nasnadě, píše ve svém komentáři Pavel Páral
Foto: Shutterstock.com
Zelená politika
Povolenky na benzin a topení ukazují zuby, čekání na odklad vypadá marně. Zatím
Neochota bohatých západních zemí ustoupit od systému emisních povolenek pro domácnosti se může ještě změnit. Francii a Německo čekají v nejbližších letech volby a v obou zemích mají dobře našlápnuto protisystémové strany, kterým tato asociální klimatická politika pěkně přihnojuje jejich volební šance, konstatuje Pavel Páral.
hlavní komentátor
Je to skoro přesně rok, kdy pochopení toho, co způsobí zavedení emisních povolenek na dopravu a bydlení, vyděsilo Fialovu vládu.
Ta sice v dubnu 2023 příslušnou směrnici EU bez protestů odkývala, ale po zjištění, jaké budou sociální dopady nového systému, zastavila projednávání zákonů, které mají vést k dodatečnému zpoplatnění pohonných hmot a vytápění domácností.
A premiér Fiala velmi hlasitě prohlašoval, že nic není definitivní a vláda vyvolá jednání v Unii přinejmenším o odkladu povolenek, které mají lidé začít platit v cenách benzinu, nafty, plynu a uhlí už od začátku roku 2027.
Paniku tehdy vyvolalo zjištění, že slibovaný strop na cenu povolenky ve výši 45 eur (cca 1122 korun) není ani náhodou pevný a definitivní, ale v rámci systému ETS se bude s povolenkami obchodovat podobně jako s těmi, které si nyní kupují elektrárny, nebo velké průmyslové podniky.
A jejich cena tedy může vystřelit na několikanásobek oněch 45 eur. Už při této základní ceně by přitom zdražení dosahovalo deseti eurocentů, tedy dvou padesát v korunách.
Tehdy Christian Flachsland, ředitel Centra pro udržitelnost na Hertie School v Berlíně, který se zabývá modelováním možné ceny při obchodování, řekl webu Euroactiv, že je velmi obtížné odhadnout, jaká bude cena povolenky v prvních letech obchodování, ale spíše než 45 eur to vychází v rozmezí sto až tři sta eur (2500 až 7500 korun).
Dvě stovky za povolenku znamenají, že litr benzinu a nafty podraží o nějakých dvanáct či třináct korun, což by bylo šokující a pro už tak těžce zkoušenou evropskou ekonomiku zničující.
Flachsland zjevně projevil slušnou dávku jasnozřivosti. Nyní se začalo obchodovat s futures na první nové povolenky pro rok 2027 na evropské komoditní burze ICE a cena přesáhla 80 eur (200 korun), přes všechny nejistoty a nedostatek dat o budoucím trhu. Opatrnější burza v Lipsku začne s futures na povolenky pro rok 2028 obchodovat v červenci.
Už cena sedmdesát eur za tunu emisí zdražuje podle kalkulačky webu Fakta o klimatu uhlí o 75 procent a plyn na vytápění o 23 procent. Sociální dopady jsou nasnadě. A představa, že něčemu pomohou evropské fondy je lichá.
Klimatický sociální fond, z něhož by měla být vyplácena pomoc nízkopříjmovým domácnostem, má obsahovat snad padesát miliard korun na roky 2026 až 2032, což je vzhledem k rozsahu očekávaného zdražení až komicky málo.
Se začátkem obchodování se samozřejmě snižuje i šance, že by se s novým evropským zdaněním pohonných hmot a bydlení dalo něco podstatného ještě dělat.
Web Euractive je ve své únorové analýze možností Česka prosadit nějaké změny dost pesimistický. Jeho zdroje z našeho ministerstva životního prostředí uvádějí, že nějaká šance je v bodech, kde jde o úpravu cenové brzdy (tedy mechanismu Market Stability Reserve, MSR), která by do oběhu mohla v případě příliš vysoké ceny vypustit další povolenky a jejich zdražování zastavit.
Naopak odložení povinnosti platit povolenky na rok 2028 šance moc není. Český požadavek podporují zatím jen Polsko, Slovensko a Bulharsko.
Neochota bohatých západních zemí od povolenkového systému ustoupit se nicméně může změnit. Ještě je chvilka času na pochopení toho, že v roce 2027 jsou volby ve Francii a o rok později v Německu a v obou zemích mají dobře našlápnuto protisystémové strany, kterým tato asociální klimatická politika pěkně přihnojuje jejich volební šance.
