Boršč se v Rusku rychle stává jídlem pro bohaté a prezident Putin označil růst cen za alarmující (ilustrační obrázek)

Boršč se v Rusku rychle stává jídlem pro bohaté a prezident Putin označil růst cen za alarmující (ilustrační obrázek)

koláž Hrot24 / Shutterstock.com

Boršč jen pro bohaté

Rusům výrazně zdražují potraviny. Brambory poskočily o 167 procent, cibule o 87 procent

Suroviny na oblíbený ruský boršč se obyvatelům největší země světa výrazně zdražují. Ceny brambor jsou meziročně téměř trojnásobné, cibule dvojnásobné. Značně podražilo i bílé zelí.

František Novák

Ceny zeleniny, nezbytné pro uvaření tradiční polévky boršč, v Rusku raketově rostou. Takzvaný „borščový index“, jenž se v zemi prezidenta Vladimira Putina používá jako ukazatel ekonomické prosperity, zveřejnil ruský ekonomický deník Kommersant. Odkazuje se na oficiální ruská statistická data o cenách základních potravin.

Nejvíce poskočily maloobchodní ceny brambor, v květnu meziročně o nevídaných 166,5 procenta, cibule zdražila o 87,2 procenta na 72 rublů (20 korun) za kilogram.

Bílé zelí se průměrně prodávalo o 56,8 procenta dráž a stálo 75 rublů (21 korun) za kilogram. Červená řepa za rok přidala 11,9 procenta, rajčata 1,2 procenta. Zdražilo také hovězí maso, a to o 15 procent.

Deník prudký nárůst cen potravin, které jsou základem jídelníčku Rusů, vysvětluje vyšší poptávkou a nižší úrodou v roce 2024. Země bude muset spoléhat na vyšší dovoz těchto druhů zeleniny ze „spřátelených států“, dodal Kommersant. Ruští farmáři si také stěžují na růst cen hnojiv a chemických postřiků, které mají zeleninu chránit před škůdci.

Analytici institutu Romir navíc dodali, že se od invaze na Ukrajinu ruským domácnostem zvyšuje podíl příjmů, které musejí vydat na nákup potravin. V dubnu dosáhl průměrných 34,6 procenta. V loňském roce to bylo o šest procentních bodů méně.

Ruská ekonomika se potýká se stále většími výzvami. Právě nekontrolovatelná inflace a vysoké náklady na produkci potravin i ostatního spotřebního zboží trápí rovněž Kreml. Prezident Putin růst cen označil za alarmující.

Ruská centrální banka stále udržuje vysoké úrokové míry ve výši 21 procent. Meziroční míra inflace v dubnu činila 10,2 procenta, neoficiálně je ale podle západních ekonomů mnohem vyšší. Centrální banka vyhlásila cíl srazit inflaci na čtyři procenta v příštím roce, bude ale potřeba i nadále udržovat přísnou měnovou politiku.

Výrazně zpomaluje i ruská ekonomika. HDP v posledním kvartále loňského roku meziročně rostlo ještě o 3,3 procenta, v prvních letošních třech měsících ale zpomalilo na 1,4 procenta.

Je to způsobeno propadem produkce, což povede k „tvrdšímu přistání“ než se očekávalo, připustil hlavní ekonom pro rozvíjející se trhy ve společnosti Capital Economics Liam Peach pro americkou televizi CNBC.

Původní odhad růstu ruské ekonomiky pro letošek ve výši 2,5 procenta HDP dostává povážlivé trhliny a bude muset být pravděpodobně korigován směrem dolů.