Vrtulníky Apache britské armády si na cvičení vyzkoušely palbu protitankovými raketami Hellfire (ilustrační foto)
Shutterstock.com
Hrozba z východu
Finové, Švédové a Britové cvičili v obřím vojenském prostoru u ruských hranic. Na Putina nemyslí
Obří výcvikový prostor pro dělostřelectvo evropských zemí NATO hostí v Laponsku společné cvičení Finska, Švédska a Británie. Alianční manévry se konají jen sto kilometrů od hranice s Ruskem.
redaktor
Výcvikový prostor Rovajärvi leží na severu Finska a patří k největším svého druhu v Evropě. Má rozlohu 1110 kilometrů čtverečních a slouží především k výcviku dělostřelců. Nyní okolo severního polárního kruhu cvičí alianční jednotky. Švédové a Finové vstoupili do NATO v reakci na ruské napadení Ukrajiny.
V akci je možné vidět švédské houfnice 155mm Archer. Vojáci cvičili koordinaci a střelbu ostrou municí jen 110 kilometrů od hranice s Ruskem, které hrozí i zemím NATO, že na ně zaútočí, pokud budou vojensky podporovat Ukrajinou.
Britové zase pálili samohybnými raketometnými systémy M270 (MLRS), jež dokážou zasáhnout nepřátelské cíle vzdálené 26 kilometrů za méně než minutu. Manévry pak ze vzduchu kontrolovaly všudypřítomné drony.
Cvičení se zúčastnily také modernizované vrtulníky Apache v britských barvách, které testovaly úspěšnost útoků protitankových střel Hellfire.
Velitel finského dělostřeleckého pluku Kimmo Ruotsalainen pro americký Newsweek vysvětlil, že hlavním cílem bylo vyladění spolupráce a synchronizace plnění vojenských úkolů mezi vojáky z různých zemí. „Každý ví o důležitosti společného výcviku spojenců,“ zdůraznil podplukovník.
Samotní vojáci tvrdí, že na potenciální konflikt s Ruskem bezprostředně nemyslí. Finsko, které má negativní zkušenosti s ruskou agresí během 20. století a také přes tisíc kilometrů dlouhou společnou hranici, moc dobře ví, že je nutné být připraveno na veškeré hrozby.
I proto se země, která byla po roce 1945 neutrální, stala před dvěma lety členskou zemí NATO. Moskva nicméně rozšiřování aliance vnímá velmi nelibě a hrozí posílením vojenských jednotek a rozmístěním nových raket u hranice s jejími státy.
„Finové jsou zvyklí žít vedle Ruska. Vše se soustředí na to, jak budou svou zemi před Ruskem bránit,“ řekl upřímně britský brigádní generál Nick English. Západní spojenci navíc očekávají, že po případném konci války na Ukrajině posílí Kreml rozmístění svých vojáků právě v blízkosti finské hranice.
Estonské nebo dánské zpravodajské služby varují, že Rusko může napadnout alianční země do několika let, zejména pokud se Američané vojensky stáhnou ze starého kontinentu. I když západní armády technologicky předčí ruskou armádu, nemohou jí konkurovat počtem vojáků ani počtem zbraní.
